Z historie kladenského pivovaru

V roce 1631 dal Florián Jetřich ze Žďáru městečku Kladnu povolení, že obec smí vařit v panském pivovaru tři várky piva a ty čepovat v obecní hospodě. Výtěžek z prodeje měl sloužit na obecní potřeby, speciálně na opravu radnice a opevnění městečka.

Původní kladenský pivovar zřejmě stál u takzvané Hořejší tvrze a když byla ve druhé polovině přestavěna na renesanční zámek, stěhoval se pivovar do Dolní tvrze nedaleko náměstí. Tam se pivo vařilo až do roku 1858, kdy břevnovští benediktini otevřeli v Kročehlavech nový moderní pivovar. Ani ne po sto letech se na konci 40. let 20. století v Kladně přestalo pivo vařit a pivovarské budovy obsadily nejrůznější provozovny včetně galvanizovny, která nasytila zemi pod pivovarem takovým množstvím chemikálií, že o obnovení výroby zlatavého moku už nelze ani uvažovat.

Vraťme se proto zpátky do historie na konec 19. století, kdy měl pivovar od břevnovských benediktinů pronajatý sládek Otakar Zachar (1870 - 1921). Pivovarník to byl nadmíru schopný. Na rozdíl od svého otce, po němž kladenský pivovar převzal, už vystudoval chemii na pražské technice. Pokud jde ale o vaření piva, byl v tomto směru velice konzervativní a uctíval tradicionalistický ráz českého pivovarnictví. Kladenský pivovar dokázal přivést k rozkvětu, ale jeho energie se tím vůbec nevyčerpala. Založil časopis Sládek, v němž publikoval statě významného národopisce Čeňka Zíbrta o sladovnických obyčejích a také národní i umělé pivovarské písně, které buď sám sebral nebo složil. Napsal také několik divadelních her, inspirovaných prostředím, v němž se pohyboval. Takže jedna z nich se jmenuje Harmonie - Výjevy z pivovarské kanceláře a jiná Na šachtě - Výjev ze života kladenských horníků. Jeho největší vášní ale byla alchymie. Články o dějinách chemie uveřejňoval od svých šestadvaceti let v nejrůznějších časopisech, jako jsou Spisy České královské akademie nauk a Časopis českého musea. Už názvy těchto periodik ukazují, že jeho pojednání o alchymii si - alespoň zpočátku - udržovala od okultních fenoménů této disciplíny dostatečný odstup. Kromě vlastních studií se Zachar soustředil na vydávání klasických děl alchymistické literatury, především textů významného českého alchymisty Bavora mladšího Rodovského z Hustířan. A Národnímu technickému muzeu věnoval zařízenou alchymistickou laboratoř, která si prý "zahrála" ve filmu Martina Friče Císařův pekař. Otakar Zachar ale hlavně uměl vařit výborné pivo a také ho dokázal vehementně bránit proti všem abstinentům, kteří tvrdili, že tento zlatavý mok způsobuje zločinnost, oslabuje inteligence a je zdrojem zoufalství a sebevražednosti. Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn "Kladenský pivovar a sladovna kláštera řádu Benediktinů v Praze-Břevnově, Kladno-Kročehlavy", Kročehlavy č. 33. Roku 1950 byl v důsledku centralizace ve všech odvětvích národního hospodářství po druhé světové válce pivovar zrušen.

Mikuláš Aleš maloval pro sládka místního pivovaru Otakara Zachara. Traduje se, že pro něj mimo jiné navrhl pivovarnický znak, který je vidět na štítě vedle brány někdejšího pivovaru.